Běžně na svých toulkách za opevněním používám při fotografování mj. blesk a různé filtry. Vesměs se jedná o situace, kdy světelné podmínky nejsou příliš příznivé, a není pravděpodobné, že bych se v oné oblasti v dohledné době vyskytoval, tudíž si nemůžu dovolit čekat na vhodnější počasí pro focení. Netvrdím, že výsledky jsou ideální, místní by to zřejmě dokázali nafotit lépe. Ale hurá na ukázky.
Blesk ve dne vesměs používám v případech, kdy chci vyjasnit tmavá místa ve scéně s velkými světelnými kontrasty, typicky se jedná o stíny za slunečního světla, nebo naopak tmavá místa (bunkry bývají zarostlé), kdy část fotky tvoří i relativně světlý prostor. Kapitolou samou pro sebe jsou fotky objektů v protisvětle - kanón v kasematě bez střílny apod. Blesk přitom používám externí systémový (Metz MZ54), protože vestavěný blesk nemá moc velký dosah a protože tento externí blesk dokáže s foťákem komunikovat a předávat si údaje o naměřené expozici, a to i kontinuálně během záblesku.
Dalekohled pro řízení palby v postavení s pozorovací štěrbinou. Fotka bez blesku - vidět je vše, ale okna jsou výrazně přesvětlená, na dalekohledu nejsou moc patrné detaily, u levnějších foťáků (jev je závislý na kvalitě optiky) bývá často v těchto situacích jasně viditelná aberace - fialové čáry na přechodech s vysokým světelným kontrastem - třeba kolem okrajů oken, větví stromů oproti obloze apod.. Fotka s bleskem - okna jsou přesvětlená mnohem méně, dalekohled je více prokreslený, ale objevily se stíny na zdi za ním.
Objekt H506 pro L1čku proti světlé obloze. Fotka bez blesku - detail střílny není příliš patrný, fotka je lehce do žluta, slunce už zapadalo. Fotka s bleskem - střílna je prokreslená více, na stropnici vpravo se objevily háky, které na předchozí fotce přesvícením splynuly s oblohou (analogicky jako u dalekohledu byla na fotce s bleskem relativně normální okna v pozorovací štěrbině). Také světlo už není do žluta, ale mnohem více bílé.
Italský zvon Fiat - přímé, prakticky polední slunce. Bleskem se vyjasnil stín za zvonem. Zároveň záblesk nebyl natolik silný, aby prokreslil vnitřek zvonu, což je dobře. Pak se totiž může stát, že fotka nevypadá přirozeně, jako například na tomto slovinském kulometném objektu s lomenou pancéřovou deskou.
Jiný italský zvon na vrcholu Lajnar - slunce zprava vytvářelo na zvonu ostré stíny (zvlášť v kontrastu s oblohou a světlým betonem). Bleskem se celkový kontrast snížil, zvon je prokreslený, původní stín je méně patrný.
Jiný případ může být základ pro dělovou věž na jednom z krakovských fortů. Slunce sice bylo zmírněné lehkým závojem mraků, ale i tak použití blesku zlepšilo prokreslení vnitřku šachty, přičemž jeho použití není prakticky patrné.
Tento slovinský typový objekt jsem fotil bleskem nejen proto, že na jeho stěnách větve vytvářely nehezké stíny (ty tam zůstaly, jsou jen zesvětlené, tudíž méně rušivé), ale i proto, že černý objekt za slunečného dne vytváří dost velký kontrast. Takto se podařilo docílit toho, že je vidět jako objekt, tak i les za ním v akceptovatelné kvalitě. Nevýhodou je patrné osvětlení vnitřku levé střílny, které nevypadá moc přirozeně, naštěstí střílna má jen malý otvor, dalo by se vyretušovat.
Jiný typový objekt v téměř poledním slunci. Blesk jej doslova vyloupnul ze změti světel a stínů, ve kterých se jinak skrýval. Automatika blesku záblesk zastavila v okamžiku, kdy ještě kapradiny v popředí nebyly úplně přesvětlené, díky tomu nejsou stíny na bunkru úplně odstraněné. Vzhledem ke světelným podmínkám, které tam panovaly, ale považuji fotografii za povedenou.
Opět slunce v lese, tentokrát kulometný objekt s maskovacími kameny. Blesk sice opět prokreslil vnitřky střílen, stíny jsou ale prakticky eliminované.
Slovinský pěchotní srub - klasická situace, stíny větví na zdech, blesk je zmírnil.
Polský pěchotní srub - opět slunce v houští, tentokrát bylo houští ale hustší takže se za cenu přesvětlených kopřiv v popředí podařilo stíny prakticky úplně eliminovat. Kdyby se fotilo ze stativu bez blesku, nebudou vidět detaily vchodu a nouzového výlezu, což jako bunkrolog spíše oceňuji viditelné, navíc by přibyla změť stínů.
Pozůstatky fortu - bleskem se prokreslily detaily.
Český zvon v St. Nazaire - nachází se na okraji parku, část objektu je ve stínu. Blesk pomohl například prokreslit detaily zvonu. Ze stativu by to bylo až na prokreslení té střílny zřejmě analogické, ale kvůli dešti jsem zvolil rychlejší řešení. Zpětně mě napadá, že kdybych ještě nasadil polarizační filtr, pravděpodobně by se snížil lesk mokrých ploch.
Dělová věž fortu Tonie - skryta v tmavém porostu, válec věže byl navíc kryt stínem vrchlíku. S bleskem to sice vypadá lehce nepřirozeně, ale věž je prokreslená a stále je poznat, že je to ve dne (slabší záblesk, resp. podexpozice, by způsobil ztmavení lesa v pozadí, což by vytvářelo dojem noční fotky).
Je filtr, který je do půlky bezbarvý a od půlky začíná šednout, směrem od prostředka k okrajům více. Slouží ke snížení světlosti - obvykle oblohy. Používám popravdě minimálně, hlavně kvůli tomu, že ne vždy se mi chce jej nasazovat. Ale pár příkladů mám. Nevýhodou je přechod právě uprostřed, protože z hlediska kompozice umisťovat horizont doprostřed fotky není to pravé ořechové, na druhou stranu, filtr není extrémně silný, na fotce přechod není prakticky vůbec poznat.
Pointe de Séhar - filtr snížil světlost oblohy, díky čemuž se více prokreslily mraky. Obvykle na prokreslení mraků používám polarizační filtr, tam ale účinek závisí na síle slunečního svitu a na směru paprsků. Tentýž mys o hodinu později již bez filtru. Mraky zhoustly, slunce již prakticky nesvítilo, pro srovnání, fotka bez filtru má již typicky vyblitou oblohu.
Kasemata pro 10,5cm kanón. Za zády jsem měl již moře, navíc prakticky hned za okrajem střechy bylo schované slunce, rozdíl kontrastů byl dost velký, hrozilo, že okraj stropnice bude rozmazaný a přesvícený. Vzhledem k časové tísni, kdy jsem nemohl čekat, až více zapadne, rozhodl jsem se zkusit snížit kontrast na přechodu stropu a oblohy šedým přechodovým filtrem. Není to nic extra, ale zdá se, že to trochu pomohlo.